EmILy.. Byla jednou...
Byla jednou jedna dávenka,
ale nebila jako všechny holčiny,
menovala se Emily...
Měla ráda kočky,
asi jako všechny holčíčky,
ale ona byla jíná,
tajemná a zastíněná.
Neměla moc kamarádů,
všichni se cpou dopředu,
ona zůstává vzadu.
Černé vlasy jí sahají po pás,
Když se na někoho usmála, každý to vždycky propásl.
Byla smutná,byla sama
říkali jí pošahaná...
Byla zvláštní a tím krásná,
v noci na nebi září její hbězda jasná.
Jednou se k zemi žalem sklátila,
neměla sílu ab yse vrátila.
pomalu umíra a nad životem brečí,
tělo se otřásá ve smrtelné křeči.
vetchá tvář do bláta padá,
déšť bičuje prokřehlé záda.
dech s evytratil a srdce dobilo,
z marného života vůbec nic nezbilo,
Nikdo jí nenašel, nikdo jí nepomohl.
Kdo by jí hledal? A jak vůbec mohl?
Nikoho nezajímala,
dívka již zemřela.
Emily se již nevrátí.
Děte k čertu! Lidé prokletí!
.!. GEt lOsT.!.